Užitečné informace

Kdo je to znalec?

Znalec provádí odborně kvalifikovanou technickou činnost v souvislosti se zajišťováním úkolů pro státní orgány, která jim pomáhá při rozhodovacích činnostech nebo v souvislosti s právními úkony osob, přičemž nejobvyklejším výstupem je znalecký posudek. Znalec však nikdy neřeší právní problematiku. Znalecká činnost se řídí zákonem č.36/1967 Sb. O znalcích a tlumočnících a prováděcí vyhláškou č.37/1967 Sb. v aktuálním znění. Znalcem může být pouze fyzická osoba nebo specializovaný ústav.

Jak poznám, že znalec má kvalifikaci k podávání znaleckých posudků?

Jmenovaní znalci se po složení slibu zapisují do seznamu znalců a tlumočníků, které vedou krajské soudy, v jejichž obvodu má znalec trvalé bydliště. Ústřední seznam znalců a tlumočníků vede ministerstvo spravedlnosti. Seznamy znalců a tlumočníků jsou rozčleněny do jednotlivých oborů a jsou veřejně přístupné dvojím způsobem:

- na vyžádání přímo v budovách krajských soudů
- nebo dálkovým přístupem přes portál ministerstva spravedlnosti

http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm

Kdy mohu potřebovat znalce pro ocenění nemovitosti?

Jak již bylo řečeno, znalec provádí posudky mj. v souvislosti s právními úkony osob. V běžné praxi to je zejména pro tyto účely:

- určení výše daně z převodu nemovitostí
- určení výše daně darovací
- určení výše daně dědické
- úvěrové řízení
- vypořádání společného jmění manželů
- vypořádání podílového spoluvlastnictví
- dražby a exekuce
- pro výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti
- nepeněžité vklady

Co je to nemovitost?

Dle §119 občanského zákoníku (zákon č.40/1964 Sb., v aktuálním znění) „Nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.“

Co je to pozemek?

Dle §27 katastrálního zákona (zákon č.344/1992 Sb., v aktuálním znění) se rozumí „pozemkem část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků“

Co je to stavba?

Dle rozsudku Nejvyššího soudu z 30. 9. 1998, sp. zn. 33 Cdo 111/98 se uvádí, že „z hlediska občanského práva je nutno stavbou rozumět výsledek stavební činnosti, tak jak ji chápe stavební zákon a jeho prováděcí předpisy, pokud výsledkem této činnosti je věc v právním smyslu, tedy způsobilý předmět občanskoprávních vztahů včetně práva vlastnického (nikoliv tedy součást jiné věci).“

Dle §2 stavebního zákona (zákon č.183/2006 Sb., v aktuálním znění) Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání.“

Jaký je rozdíl mezi administrativní cenou (cenou zjištěnou podle cenového předpisu) a tržní cenou?

Administrativní cena se stanovuje podle zákona o oceňování majetku a podle vyhlášky nepravidelně aktualizované Ministerstvem financí, přičemž tato má několik způsobů využití, z nichž k nejčastějším patří určování výše daňové povinnosti při převodu vlastnického práva k nemovitostem. Tato zjištěná cena ale nemusí mít s tržní cenou nemovitosti nic společného, výsledné číslo nevypovídá nic o tom, jak velký je zájem o tuto nemovitost na trhu, tedy jaká je její tržní cena.

Naproti tomu cena obvyklá vypovídá o tom, jak velký je zájem o tuto nemovitost na trhu, čili za kolik by bylo možné danou nemovitost prodat. Definice obvyklé ceny majetku nebo služby vychází z §2 odst. 1 zákona č.151/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů o oceňování majetku: "Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim."

Ve kterých případech půjde o stanovení administrativní ceny a kdy o stanovení tržní ceny jsem Vám schopen říci až po konzultaci účelu ocenění.